Co se psalo před 10 lety          

Zachráníme areál Křivolík pro letní koupání ?

Mezi směsicí  málo přehledných "začátků" a "konců" rozkouskovaných článků ve zpravodaji českotřebovských živnostníků a podnikatelů mě zaujal článek Pavla Langhanse, který věnuje osudu českotřebovského letního koupaliště, vybudovaného v letech 1937 - 38 s významným podílem tehdejší městské spořitelny firmou Zdeněk Lom v Křivolíku. Tento areál je sice zcela zdevastovaný, ale co do přírodního prostředí v podstatě netknutý a nenahraditelný a měla by mu proto být dále věnována velká pozornost. Je to areál jako stvořený pro letní rekreaci a ve Třebové se této lokalitě opravdu jiné místo nevyrovná. Pavel Langhans je opravdový Třebovák a ví co píše, rozvoj této lokality by proto ocenila většina občanů města a to je jistě důvod, proč bychom pro to měli něco udělat. Je třeba se ovšem dále ptát jak dál, zůstat u proklamace v novinách je málo.

Pavel Langhans je  zastupitel, který může současně pro svoji myšlenku v této funkci mnoho udělat. Neměl by proto zůstat jen u jednoduchého konstatování a nejasných příslibů o možné pomoci podnikatelů v novinovém článku, ale jít dál,  připravit nebo usilovat o přípravu nějaké jednoduché "předstudie", alespoň takové, která by vzbudila pozornost v mezi zastupiteli a také i případnými spoluinvestory, pokud opravdu jsou. O rekonstrukci koupaliště v Křivolíku jsou již také starší studie z doby před cca sedmi lety, od jejichž realizace dřívější zastupitelstva ustoupila pro velkou finanční náročnost. Pro jejich realizaci již tehdy byly vykoupeny pozemky...  Proklamace a články jsou pouhá gesta, k prosazení myšlenky nestačí. Jinak je pak dojem rozpačitý, neboť takový článek o potřebě něčeho by bylo možné napsat na různá témata. Ale zůstaňme v Křivolíku...

V první řadě jde o to, aby se postupná rekonstrukce tohoto letního přírodního areálu dostala mezi záměry města a byla i v novém územním plánu. Na záměr by pak měla být  připravena alespoň jednoduchá studie, která by umožňovala etapovou výstavbu a rozšiřování areálu. Všude v okolí jsou městské pozemky, nebude třeba jednat o žádném majetkovém vyrovnání. S připravenou studií v ruce by pak bylo možné jednat s potenciálními spoluinvestory, není možné, aby všechno zůstalo na městu, nemělo by zůstat, to bychom se nedočkali nikdy. Zatím to tak ale vždy bylo. Dosud prosazované záměry zatím vždy vedou k tomu, aby město investovalo a podnikatelé z toho profitovali, a obrácený případ, že by nějaká firma šla do akce společně s městem a tím riskovala, že nakonec nevydělá, byl zaznamenán jen velmi zřídka. 

Proč o tom píši? Protože loni na jaře byl v zastupitelstvu schválen záměr na stavbu venkovního bazénu u krytého plaveckého bazénu v sousedství obytné zástavby, který se mezi parnickými sousedy nesetkal s podporou. Do dneška se o dalším vývoji tohoto záměru příliš nemluví. Během loňského roku byla původní dříve připravená studie podstatně změněna, venkovní bazén byl umístěn do těsné blízkosti budovy KPB tak, aby rušení bytové zóny bylo minimální. Existují dokonce dvě varianty: První počítá s tím, že bude možné podplavání z krytého do venkovního bazénu tak, jak to je obvyklé v některých jiných bazénech, druhá lacinější varianta tuto možnost nemá, venkovní bazén by byl sice také těsně u budovy, ale o nějaký metr níže a více by "splynul s terénem".  

Cena výstavby venkovního (laminátového) bazénu se odhaduje na cca 6 - 6,5 mil. Kč,  kladem by mohlo být rychlé vyřešení letního koupání v dohledné době a to dokonce bez vlivu na městský rozpočet, neboť by stavba venkovního bazénu mohla být financována z půjčky, kterou by si vzala společnost Eko Bi. Negativní stránkou této varianty je však podle mého názoru to, že rekreační potenciál i upraveného venkovního prostoru v okolí KPB "pod komínem teplárny" (i když ten tam dlouho být nemusí), v blízkosti železničního koridoru, silnice I/14 a bytové zástavby nikdy nebude takový jako např. v Křivolíku a ještě i to, že toto rozšíření KPB může odložit pořádnou rekonstrukci areálu Křivolík.

Ve výhledu zde je však ještě úprava komunikace U teplárny, která však přichází v úvahu jedině v souvislosti se změnou vlastníka stávající nevyužívané teplárny a se změnou ve využívání této stavby, zřejmě spojené se zbouráním komína apod. Při této příležitosti má město zájem na vykoupení části pozemku a napřímení komunikace, současně by zde  mohlo vzniknout tolik potřebné parkoviště. Jak jsem se dozvěděl až dodatečně po prvním uvedení tohoto námětu na web, tak tato akce není přímo spojena s vybudováním venkovního bazénu a čeká až na vyřešení konkurzu Primony, což může nějaký čas trvat.

Je třeba připustit, že další možností by přitom bylo ponechat současný areál KPB s okolím jako soběstačný v dosavadním stavu a stejné prostředky (až 10 milionů Kč) investovat také třeba  s pomocí městské společnosti Eko Bi, pro zahájení I. etapy rekonstrukce areálu Křivolík. Tato varianta by měla ovšem cenu jedině v tom případě, kdyby se k těmto prostředkům podařilo získat další prostředky od spoluinvestorů např. z řad místních firem a z příspěvku od státu, kraje či z fondu EU. Dosud se však oficiálně ani neoficiálně žádný spoluinvestor nehlásí a dotace od státu město očekává na již připravované potřebnější věci, na vyhlášené záměry pro zimní stadion a sportovní halu. Samostatným podnikatelským projektem pro spoluinvestora by v Křivolíku mohla být např. výstavba toboganu nebo restauračního objektu, případně kempu s venkovními sportovišti. Podobný letní areál je  např. v Žamberku, kde vydělává). Jde jen o to, zda se prosadí tato myšlenka, nebo zda se držet nyní již připravené verze venkovního bazénu  v sousedství KPB.

Areál Křivolík měl být dříve určen pro zimní stadion, později byl záměr změněn - nyní má být  v centrálním městském sportovním areálu Na Skalce, pro jeho umístění již byl vykoupen celý park. Záměr na využití Křivolíku je tedy třeba nyní změnit, počítat s ním. Nezdá se mi úplně poctivé říkat, že se s ním počítá, a současně připravovat výstavbu bazénu pro venkovní koupání v areálu u teplárny, i když je jasné, že to letní areál koupaliště nikdy nenahradí.Co potom až budou - nakonec po letech - přece jen postaveny obě možnosti?  Nevím, zda by to bylo ekonomické i v případě bohatšího města naší velikosti a odhadnout dobu, za kdy na to budeme mít. Měli bychom se tedy rozhodnout, zda budeme budovat rekreační areály ve městě promyšleně s tím, že jsou i pro další generace chránit a využívat ty nejlepší přírodní lokality, které máme k dispozici, anebo budeme budovat rychle a laciněji - i s vědomím, že to zřejmě není "to pravé ořechové" ?

Milan Mikolecký 6.1.2004

P.S.

Podle konzultace se starostou města mohu podat potěšující zprávu o tom, že záměr na využití Křivolíku pro koupání, doporučený mimo jiné městským architektem a také autorem územního plánu města nezapadl, ale rozvíjí se a bude připraven k vyhlášení, i když je zřejmé, že naplnění záměru má ještě řadu neznámých a každé další bližší řeči by byly jen spekulace.  -mm-

Poznámka - dnes po 10 letech nejsme o nic dál....