Novela zákona o právu shromažďovacím
 
Dne 1. 11. 2016 vstoupí v účinnost novela zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Např. tedy shromáždění, která se uskuteční u příležitosti výročí 17. listopadu, se budou řídit již novou právní úpravou.
Ministerstvo vnitra upozorňuje zejména správní orgány a svolavatele, aby se seznámili s novinkami, které tato novela přináší. 
Nejdůležitější změnou je nová pravomoc obcí k větší možnosti regulace shromáždění před jeho konáním, neboť zákon nyní opravňuje obecní úřady ke stanovení podmínek konání shromáždění, a to zejména tehdy, když dojde ke kolizi více ohlášených shromáždění na stejném čase a místě. Místo zákazu shromáždění pro střet s jiným lze určit podmínky tak, aby se mohla konat obě. Dle dosavadní úpravy byl možný pouze zákaz později ohlášeného shromáždění. Novela přináší i řadu dalších, především terminologických, změn a zpřesnění textu zákona, reaguje rovněž na judikaturu soudů.

Oznámení akce, která není shromážděním, se nově odkládá usnesením, proti kterému je možno se odvolat (doposud nebylo nijak upraveno, jak naložit s ohláškou akce, která není shromážděním – např. hasičský bál, reklamní akce apod.).Novela zavádí povinnost svolavatele být přítomen na jím ohlášeném shromáždění – účelem je, aby obecní úřad a policie měly s kým jednat, a dále ztížit obstrukční nahlašování shromáždění, která se pak nekonají (někdo ohlásí akci, aby tam už nemohl být někdo jiný). Zůstal zachován zákaz maskování na shromáždění (vláda původně navrhla možnost maskování povolit, pokud slouží účelu shromáždění a neohrozí to veřejný pořádek, např. masky politiků, poslanci to ale odmítli). Zůstaly zachovány důvody pro zákaz či rozpuštění shromáždění. Nově je na shromážděních zakázána pyrotechnika (pro riziko zranění lidí v davu).

Obecní úřad může nově stanovit podmínky konání shromáždění. A to jak pro jediné shromáždění (např. zákaz pochodní, úprava trasy pochodu, změna trasy pochodu, má-li jít o pogromistický průvod do sociálně vyloučené lokality). Nebo v případě, kdy dojde ke kolizi více ohlášených shromáždění – např. na totéž náměstí jsou ohlášeny po sobě dvě akce. Úřad může nově přesněji vymezit, na kterém konci náměstí kdo bude. Nebo upraví čas, kdy se které shromáždění bude konat. Podobně může upravit čas nebo místo konání shromáždění, pokud už je na dané místo připravena kulturní akce (vánoční trhy, koncert apod.). To je významná změna – doposud, když nedošlo k dohodě mezi pořadateli konkurujících si akcí, nemohl úřad nijak zasáhnout, leda v případě kolize více shromáždění to později ohlášené zakázat. Zákon však samozřejmě neumožňuje „libovolně“ měnit místo konání shromáždění. V návaznosti na oprávnění udílet pokyny k odstranění rozporů při střetů práv více svolavatelů (např. shromáždění a pochodu) lze dát i pokyn k úpravě místa konání shromáždění. Ovšem jen pro účely odstranění střetu s jiným shromážděním či jinými právy a při šetření podstaty práva shromažďovacího a jen v nezbytném rozsahu. Nepřiměřený pokyn by byl nezákonným zásahem, podléhajícím přezkumu soudu. Rozhodně zákon neumožňuje, libovolně „hýbat“ se shromážděním či je libovolně přesouvat.

Zástupce obecního úřadu nebo policie též bude moci udílet pokyny účastníkům shromáždění nebo i jiným osobám k zajištění účelu shromáždění – např. kam nechodit, v případě rušení shromáždění apod. Doposud úřad neměl v tomto směru žádné pravomoci
a u policie byly odvozovány jen z obecných oprávnění policie řešit veřejný pořádek či z oprávnění zakázat vstup na určená místa. Přesto bylo třeba některé střety či konflikty nějak regulovat (např. střet shromáždění a pochodu, rušení akce apod.). Nyní je k udílení takových pokynů výslovný zákonný podklad.  Stanovení podmínek shromáždění, zákaz shromáždění či rozpuštění shromáždění (tedy vše) je přezkoumatelné soudemShromáždění může rozpustit jak zástupce úřadu, tak policie (doposud mohla policie rozpustit shromáždění jen v případě nepřítomnosti zástupce úřadu) – to má význam zejména tehdy, pokud zástupce úřadu, na rozdíl od policie, nemá přehled o shromáždění (akce velkého rozsahu) nebo nedokáže adekvátně vyhodnotit např. extremistické projevy. U většiny akcí, jako doposud (nejde-li o exponovaná shromáždění – extremisté, velké politické akce) je však na místě zejména policie.